Člověk alespoň stíhal sledovat cvrkot kolem a je třeba říct, že na oválu se sem tam prohnal opravdu zajímavý typ na inlinech (kosmonaut, potápěč bez bomby a brejlí, ale s neoprénem, zhrzený Rambo v kraťasech pod pzadek čekající na svou oběť apod.). Asi to k tomu sportu patří.
Muhehehe.
http://www.skaterock.cz/clanky/zavody-2/taboard-skate-opening-report-9894
Přesněji cosi připojené k programu pražského maratonu. Prostě jedna z doplňkových akcí, které mají úkol v lepším případě zviditelnit nějakého toho sponzora, v horším prolít nějaké peníze od sponzorů a vykázat nějakou činnost.
Jak je vidno, ani jeden z účelů není moc zajímavý. Pro bruslaře.
Takže co se to dělo ?
Dorazil jsem chvíli před startem a kochal se. V první řadě davy bruslařů, kterým není líto dát 250 peněz za projížďku ve Stromovce. V druhé řadě lesem reklamních cedulí, vyplňujících každé volné místo kolem tratě. Ve třetí řadě trasou, které se už nějakou dobu nemění. Ač je ve Stromovce cestiček plus minus milion, jede se stále stejnou trasou. Do ní jsou vecpány jednou dlažební kostky a dvakrát pás dláždění.
No co byste za ty peníze chtěli, ne ?
Takže se potuluji kolem startu, sleduji sambovou hudbu (opelichané kostýmy, nenápaditá choreografie a tanečnice bez prsou a zadku) a snažím se nějak zabavit. Potkávám pár známých, před některými se raději schovávám a předstírám, že telefonuji.
Blíží se start a do první řady se staví rychlobruslaři. No, ti aby někde chyběli. Chaosu napomáhá moderátor, který chvíli mluví o nesoutěžní jízdě, aby o větu později nazýval jízdu závodem. Ne že by to nebylo jedno. Takže všichni se tak nějak řadí ke startu, rychlobruslaři přijíždějí tradičně zepředu jako poslední a vytlačují dav o krok za sebe. Výsad pro výjimečné naděje sportu není nikde dost.
Start a jedeme. Oni jedou. já stojím na rohu a fotím. Po průjezdu pár desítek bruslařů se řadím do fronty a přidávám se do davu.
O chvíli pozdějí přišel svah u Planetária. Kopeček nula celá nula nic, ale stejně uprostřed seděl bruslař s rozbitým čelem. Spíš bych vsázel na střet s nějakým neumětelem, který se na klesání metr na kilometr rozbil či zazmatkoval. Prostě bruslaři neumí bruslit. Možná tak rovina. Ach jo.
Pak už jen poklidná projížďka. Až k dlažbě. Vracíme se zadem na výstaviště ohrazeni zátarasy a cedulemi sponzorů, hnaní jak dobytek na porážku. Eeee… do cíle.
Všichni si mohou dát ještě jedno kolo – kašlu na to. Fotím dojezd šťastných lidiček do cíle a nechápu.
Trasa na houby. Startovné. neměřené. Rychlobruslaři, co stejně vyhrají. Nuda, nuda, šeď, šeď.
Obdivuji všechny, kteří našli nějaký smysl v účasti na této akci. Čest jejich hlouposti.
Maratonska PIM whatever projizdka byl zhruba takovy pruser, jak jsem ocekaval.
Podrobnosti a fotky jiz brzy.
Prakticky žhavá (doslova, z asfaltu se kouřilo) novinka: spojka u parkoviště ZOO Praha, která rozdělovala cyklo/inline stezku nesjízdným povrchem má čerstvá krásný asfaltový koberec.
Nyní již není nepohodlné jet od Mostu barikádníků kolem trojského kanálu pod ZOO a plynule navázat na stezku směr Podhoří.
Celá trasa až k přívozu V zámcích má necelých 6km nepřerušeného bruslení.
500 km za letošní jaro na bruslích. Většina streetů po městě.
Poněkud neplánovaná a jsem zvědav, jak to nakonec dopadne. Ale v rámci stavby nového mostu Barikádníků na břehu Vltavy v Tróji vyrostlo cosi, co vypadá zajímavě. A sjízdně.
Jsem zvědav, jak to dopadne po dokončení – ale tohle za hřích a pohoupání stojí.
bylo v parku na Invalidovně. Hledám koukám – mám dojem, že jsem se tu o něm zmiňoval. Pokud ano, tak jsem ho utajil dostatečně na to, abych ten post nenašel.
Ale zpět – rekontruuje se.
Na brusle nikdy nebylo nic moc – ale na skejtu se tam jezdilo dost a dost. Souběžně s rekonstrukcí parku se opravuje i bazének. To je ta dobrá zpráva.
Ta špatná, jako mi potvrdil pracující dělník, je, že se bude napouštět vodou. Než se tedy tenhle spot přesune do historie, máte jedinečnou šanci naposledy si ho projet. Třeba jen tak z nostalgie
Překvapivě to není až tak velký problém – stačí se 24. dubna v 18:00 přimíchat k velké jarní cyklojízdě. Většinou se tam pár bruslařů objeví a místo se najde.
Trasa je docela pěkná – z náměstí Jiřího z Poděbrad se jede na výpadovku a směr Nuselský most. Je to lehce do kopce, ale nic tragického. Jede se vedlejšími ulicemi, ale to nikomu nebrání dát si kus legendární Vinohradské a přidat se k pelotonu až dál. Nebo, pokud to bude jako obvykle, jet daleko před pelotonem cyklistů a užívat si, že prakticky žádné auto nemůže přijet zezadu…
Nuselský most…nejde ani tak o povrch, ale o to “být tu na bruslích”.
Dál se jede ulicí Na Pankráci až na Budějovickou. Z Vyšehradu na Pražského povstání je to do kopce. Místy poměrně nechutného (vidíte mírné stoupání daleko,daleko před sebe), ale nejsou to závody, ne ? A z budějovické další historický luxus: Jeremenkova. Bohužel se asi nepojede moc rychle, ale obvykle tam není problém rozsvítit radar, nastavený na 40km/h. Ale i přesto je to široká a bezpečná cesta dolů s dobrým dojezdem. Osobně doporučím jet na začátku či na konci pelotonu a mít dost místa pro případné únikové manévry.
Posledním zajímavým místem bude Barandovký most. Výjezd je do kopce, ale pak několik pruhů pro sebe (nebál bych se, že se tak nějak spontánně uzavře celý) a sjezd směrem do ulice Strakonické… to nebude špatné.
Klady:
Zápory
Až na Barandovký most jsou to místa (dobře, Nuselák po chodníku), která jezdím často a rád. A mohu je jen doporučit.
Těším se na vás na startu.
po poledni na bruslích jsem jel ještě večer. Na chvíli.
Na slalomu byl jen O, tak jsme prohodil pár slov a já se jel tlouct na lavičky. Za nějakou dobu jsme se sešli zpět a hodnotili místní pracanty – byl jich milion a výsledek práce se nějak nedostavil.
Vypadalo to, že výsledkem snažený by měly být nové rozvody elktřina do lamp – ale jak chtějí zabránit tomu, aby nějací blbbi lampy rozbili, to už se neví. Ale dráty tam jsou.
A nakonec ?
První letošní zahrádka. A pivo.
30km/den na bruslích. Bolí mě nohy.