TiK

a stále a stále. Na ladronce v diskuzi padají stále stejné argumenty, které dokáží stále spolehlivě pobavit:

• Tiku, nevím, co jsi myslel slovem "flame", ale když je od Ladronky na dohled krásná a klidná obora letohrádku Hvězda, tak jen těžko chápu ty rodiče, kteří svá děcka na tříkolkách vystavují nebezpečí kolize s bruslařem. Už jsem několik kolizí bruslaře (obyč., nespídař) s tříkolkářem či malým cyklistou viděl. Převrácená tříkolka, dítě řve, rodič řve na bruslaře, bruslař leží na tom štěrkovém pruhu, zkoumá svůj zdravotní stav a případně i agresivitu blížícího se rodiče. Zde tedy doporučuji rodičům lepší místo.
• Pak už by stačilo, aby cyklisti pochopili, že se inline-ladronka dá objet, aby rodiče s dětmi na tříkolkách šli do parku a ne mezi inlajnisty a majitelé psů drželi své chlupáče na šňůře a mimo dráhu, a byla by to fakt výborná trať.

Pointa ?

To nevědomé nadšení, kdy dotyčný doporučuje ostaním  co mají dělat, aby je on neohrozil. Ne a ne pochopit, že ono místo nemá žádná skupina ve vlastnictví a že se opravdu všichni musí chovat, aby se navzájem nezabili. Do toho patří ohleduplní bruslaři, rodiče dbající na děti či pejskaři s pejsky na vodítku. Žádná strana nemá právo po jiných vyžadovat něco víc než  obyčejnou slušnost – natož je někam vykazovat.

Tohle téma, kdy bruslaři pokládají Ladronku za své výsostné území se řešilo mnohokrát – a většinou skončilo hádkou o nic. V téhle souvislosti bych připomněl tweet  @ONEblademag>Just kidding, this was 1999, rollerbladers will still too young to be hating on each other yet.

Po odstřelu Manďáka se bruslení přeci jen konalo.

Start v areálu AC Mladá Boleslav, cesta městem, v polovině pauza a občerstvení a zpět.

Některé zdroje uváděly start akce na pátou hodinu – ale to jsem tam přijel současně s pořadateli. Hm. Objevily se nafukovací brány, začalo se čepovat zdarma místní nealkoholické pivo a zvolna se začali scházet jezdci. A objevilo se docela dost pumpičkářů (čti cyklistů (a takhle to nevypadalo)) – ať jako organizátoři, tak i jako účastníci.

Musím ale uznat, že je to snad první inline akce, která začala na minutu přesně. V šest už byly zopakovány pokyny a stádečko se zařadilo za mediální auto a vzhůru do ulic.

A že pumpičkářů bylo ! Hlavní nevýhoda koexistenci bruslařů a cyklistů se tak nějak nabízí sama: bruslař se rozmachuje do široka a pumpičkář (i s pomocí buzi-oblečku) špatně jede pomalu – neboli rychlostí vyjížďky bruslaře. Společná cesta zkopce nebo do kopce, pokud dav trochu zhoustne, začíná být zábavná. taková reality show Survivor – Mladá Boleslav.

Letošní podzimní cyklojízdy se účastním na bruslích – už se těším, kolik pumpičkářů naštvu…

Mimochodem – Manďák se také účastnil, zubil se kolem dokola hlavy a pilně fotil.

Zvolna, velmi zvolna jsme křižovali okolní ulice. Místy to spíš nejelo než jelo a setkání s dokopcem i skopcem bylo pro pár bruslařů premiérové.

Nějak jsme se doškobrtali do poloviny (spíše dvou třetin) a bylo občerstvení. A minirampa.

Po odpočinku jsme se stočilo ke startu poslední jízdy, kterou jsem v Boleslavi jel. A odtamtud zvolna zpět na hřiště. Možná proběhl ještě jeden oválek, do sportovního areálu už jsem nezajížděl.

Tak jaké ?

Takové průměrné. Jsem rád že jsem jel. Kladů i záporů bylo dostatek; příště bude s čím porovnávat. Protože kdyby už nic jiného, tak mě neodradili.

Základem je tenhle článek na iděsu:

http://hradec.idnes.cz/hradecka-stezka-pisecnice-je-pro-nezkusene-bruslare-ruskou-ruletou-11b-/hradec-zpravy.asp?c=A100902_1443201_hradec-zpravy_klu

Fajn. Co se v něm dočteme ?

• Cyklostezka pro bruslaře (já vím, oxyomorony nebrat)
• 300 metrů z kopce a dole křižovatka
• rychlost “hodně přes 40km/h)

Tak to je hrubá faktografická kostra. A jedna ilustrační fotografie.

Co jsme se dozvěděli ? Nic.

Chybí mi hlavně:

• kvalitní fotodokumentace
• záznam z gps (užji má skoro každý)

Z té fotky není abolutně nic poznat. Kdo fotil na dlouhé sklo (200mm a víc) ví, jak objektiv deformuje perspektivu a jak se z rovinz dá vyčarovat zvlněná krajina.

A rychlost ? Hodně přes čtyřicet je údaj jak…což takhle bruslař bez odrážení jede rychlostí 42km/h (podle gps). V této rychlosti je jeho brzdná dráha 70metrů (čísla jsem si zcela vymyslel.). To by bylo hned něco relevantního, z čeho se dá vyjít při plánování cesty.

Mimochodem – na Ladronce do tunelu to  bez odrážení těch 30, 35km/h jede také.

Ještě pár citátů vytrhaných z kontextu:

• "Myslím si, že začátečníci a děti by rozhodně měli brusle zout. Je to opravdu hodně drsné," říká Adam, který k hájovně U Dvou závor sjel až na druhý pokus.
• "Měl jsem strach, že se na křižovatce potkám s jiným bruslařem nebo třeba s traktorem," směje se hradecký dobrodruh, jenž sjel až s pomocí asistenta, který byl na křižovatce připraven zastavit provoz.
• A byla to síla! Muselo to jet hodně přes čtyřicet kilometrů v hodině
• Snad aby byl kritický úsek ještě víc adrenalinový, nechalo ho město vybavit zpomalovacími pásy. (…) bruslaře spíš rozhodí, protože vystupují milimetr nad povrch cesty (…)
• Ta křižovatka by měla být vybavena buď semafory, nebo rovnou záchytnou sítí," navrhuje Adam.
• "Chceme najít rozumné řešení, aby sjezd byl bezpečnější. Oslovíme bruslaře, kteří mají s podobnými úseky zkušenosti z jiných měst či ze zahraničí. Budeme vděční za každý dobrý nápad," říká mluvčí hradecké radnice Václav Svoboda.
• Rekonstrukce 2,7 kilometru dlouhé Písečnice stála kolem osmi milionů korun.
• In-line "šílenství" od té doby nabralo v Hradci takové obrátky, že během letních měsíců "pendlují" od Lesního hřbitova k hájovně U Dvou závor denně desítky bruslařů a jejich auta začala blokovat silnici. Město proto staví parkoviště pro 92 vozů, hotovo by mohlo být ještě letos.
• Jestli k úpravě oblíbené Hradečnice skutečně dojde, dostanou Adam a další adrenalinoví nadšenci další dárek: velmi prudký sjezd k Černé stráni. Na kole tam není problém dosáhnout rychlosti přes 70 kilometrů v hodině, bruslaři by mohli být jen o málo pomalejší,

Pár podoteků:

Semafory mi přijdou jako nejhloupější ze všech hloupých nápadů. Jistě, sice ukáží, kdy je volno, ale budou spíš nebezpečné – pokud někde nezabrzdí pod kopcem sám a bude spoléhat na zelenou, co udělá, až mu v plné rychlostí deset metrů před semafory padne žlutá/ červená ?

Jak to udělat bezpečnější ? Už jsem to tu zmínil – dopravní značky s vyznačením situace. Nebo jsou opravdu bruslaři tak nesamostatní, že je třeba je vodit za ruku ? Pozor bude kopeček. Hele, už kopeček začíná. A tady končí, ale neboj, je to úúúplně bezpečné. Tak moc nepřemýšlej a jeď. My to vymysleli za tebe.

Parkoviště ? Aha. Brusle stále nejsou ani vzdáleně dopravním prostředkem. Je to sportovní náčiní. Není možné přejet přes město (proslaven Hradecká vrchovina) a jet dál. Je třeba dojet až k vyhrazeném prostoru a tam sportovat. Ono je vlastně třeba ten náklad helmiček a chráničů nějak dopravit na místo použití. Takže nebudeme přívětivější k lidem a budeme dál dláždit ulice a chodníky, aby se tak pro brusle staly nepoužitelné, ale zato jim u dopíchané cyklostezky uděláme parkoviště. Jsem jediný, komu to nepřijde v pořádku ?

A poslední sjezd. Na bruslích není problém rychlost nebo sjezd. Problém je rychle zastavit. Stačí udělat dostatečně dlouhý dojezd (či protisvah) a je poproblému. Což si lidé, kteří se i ve městě pohybují z kopce rychle vědí a podle toho si volí trasy. Ale to už by bruslaři zase museli začít samostatně myslet.

A co z toho plyne na závěr ?

Vlastně to potvrzuje mé názory na bruslaře. Pokud mají někde rovinu vyhrazenou pro sebe, ještě to nějak zvládají. Bohužel setkání s realitou (kopec, zatáčky, jiní bruslaři či lidé obecně) bývá nad jejich síly.

Pokud by tam zřizovatel stezka dal dopravni značnu Klesání a Křižovatka s doplňkovou 300metrů, považoval bych to za více než dostatečné.

PS. Trasu přidávám do “kde bych se rád projel”

http://inlajn.cz/384-brusleni-po-silnici-vlevo-nebo-v-pravo

Přestože s mnoha body nesouhlasím, je to zatím nejlepší rozbor bruslař vs. chodci vs. silnice.

Nový ministr dopravy Vít Bárta se nechal slyšet: „Nový status pro bruslaře je pro nás stejně jako další věci v oblasti pravidel silničního provozu naprosto klíčové téma. Nyní vzniká meziresortní komise, která se návrhem novely zákona bude zabývat,“

Asi je čas začít se bát.

http://svetkolecek.cz/reportaze-z-inline-akci/2390-helmy-trochu-jinak

O tom, že helma je pro bruslaře základním bezpečnostním prvkem, jsme psali už víckrát. Přesto se na našich stezkách prohání bez helem určitě tak 98 % bruslařů. Přinejmenším u dětí by ale mělo platit to samé co na kole – bez helmy prostě na brusle dítě nesmí. Každý lékař by vám ale potvrdil, že nosit helmu na brusle by měla prostě být povinnost, protože pravděpodobnost pádu na hlavu – a to navíc ještě na její zadní část – je veliká. Stačí jen malá nerovnost, zaváhání, nájezd na obrubník, ale třeba i nenadálý dotyk jiného bruslaře – a pád na záda je hned.

O tom, jak a jestli je helma důležitá nebo ne se dá mluvit dlouho. A opět budu vycházet ze své zkušenosti – na bruslích za ty roky dva pády na hlavu (helma by mi v jednom možná spíš přitížila – dopad temeno/záda) a jednou na kole (prasklý řetěz, měl bych odřený nos. A bradu. A tvář).

Takže postupně: helma základním bezpečnostním prvkem. Stejně jako autor článku nemám žádnou věruhodnou statistiku či jakákoliv čísla – ale nejvíc odřenin jsou dlaně, kolena. Hlava může být nejnebezpečnějším místem, ale rozhodně ne nejčastějším.

Další statistický údaj – 98 procent bez helem. Nevím,kde jezdí autoři, ale v Praze se to imho pohybuje tak na 75-50 procentech. Helmiček je všude mraky. Ale zase – žádná relevantní čísla. S tím souvisí i pseudo-argument “každý lékař” (dle vzoru “odborníci varují”). Jméno jednoho lékaře, který tuto informaci podpoří, má větší váhu, než armáda “všech lékařů”. I ta pravděpodobnost pádu na hlavu: ona až tak veliká není. Stačí normálně stát (A-postoj či nůžkový, lehce předkloněný a většina situací končí v předklonu a na kolenou. Nos tam mohou strkat jen ti největší nadšenci. :) Stejně jako pády dozadu – většinou podjedou nohy a vystřelí dopředu nahoru, ruce jdou instinktivně dozadu  ( a vznikají tak pěkné čisté zlomeniny horních končetin či vymknutá zápěstí), ale k hlavě to dojde málokdy.

Co direktivní nařízení “měla by být povinnost” ? Proč ? Kdo chce, ať nosí. Kdo nechce, ať se připojistí. Zbytečných zákonů, vyhlášek a dobrých lidí, kteří to myslí dobře pro blaho všech je to až až.

O větu dál je i vidět, jak neschopní bruslaři v současnosti jsou. Nebo jak neschopně působí navenek: k zemi je pošle malá nerovnost, zaváhání, nájezd na obrubník, ale třeba i nenadálý dotyk jiného bruslaře. Šmarjá, to většinu času místo bruslení tráví léčením zranění ? Kdy vlastně stihnou to bruslení ? nebo spíše ten pohyb, o kterém si v naivní pitomosti myslí, že by to snad mohlo být bruslení.

Přesto je helma zatím na hlavách bruslařů na našich stezkách k vidění jen sporadicky. Je možné, že níže uvedené modely by mohly zaujmout i ty, kterým se zdá, že v helmách prostě nejsou in. V těchle modelech by ale mohli docela zaujmout.

Nakonec to dorazí: místo alespoň základních rad s výběrem (ať se v helmě hlava moc nemele budiž radou základní) se začne řešit vzhled.

Po testu koleček je svetkolecek.cz na dobré cestě do pekel.

Doporučené čtení: Mít Newton helmu…

Kudy pojede bruslař ?

Těším se na odpovědi v komentářích.

Napadlo mě to teď při posledních závodech. Vlastně podobná myšlenka mě v někde vzadu v mozku pokopávala už delší dobu. Ale o co jde.

O motivaci k závodům.

Tedy o motivaci pro obyčejné bruslaře, někdy též nazývané hobíky. Představme si, že někdo, kdo se potuluje na Ladronce nebo krouží ve Stromovce chce poznat atmosféru závodů. Zkusit si trať na čas. Vybere si tedy závod a jde na start.

A je hodně pravděpodobné, že tam narazí na profi či poloprofi rychlobruslaře. Elastik, slušné vybavení, možná i tým více lidí. A čeho se po startu dočká ? No přeci že ho zajedou ukrutným způsobem o desítky minut. A on, přestože v rámci fitnessů může být dobrý, může mít najeto, nemá nejmenší šanci stoupnout si na bednu.

Výsledek může být dvojí.

• Zdravě se nasere a začne pravidelně trénovat, dokoupí si vybavení, věnuje tomu dost času a třeba časem vyhraje.
• (Pravděpodobně se ) vykašle se na další závody, protože to přece stejně nemá cenu.

V lepším případě typu PIM dostane medaili za účast.

A stavět se na start s vědomím, že prvních XX míst obsadí profíci a na něj zbude nejdříve místo 30 je o ničem.

O jisté nespokojenosti ze strany organizátorů může vypovídat i věta z tiskové zprávy:

Přestože se jednalo o závod hlavně pro veřejnost, účast v něm si neodpustili naši přední pohároví inlisté, kteří samozřejmě ostatní motivovali k velkým výkonům

Přečtěte si tuto větu. A neříkejte mi, že slova přestože a neodpustili tam jsou omylem. Druhá část za čárkou už jen zahlazuje negativní dojem.

Řešení ?

Ve skateboardingu občas jsou závody pro lidi, kteří nejsou sponzorovaní, jsou mladší XX let či jezdí maximálně XX let. Určitou možností by tedy byly kategorie pro, skoro-pro a (třeba) hobby. Jenže to pravděpodobně ztroskotá na kritériích – mnoho hobby jezdců má profi vybavení a naopak – i na 80mm fitnesech jsem teď na závodech zajel pár od pohledu pro rychlobruslařů.  Dělit to podle účasti v týmu ? Velikosti koleček ? Nelze jednoznačně definovat profíka od normálního člověka (ano, tuhle formulaci jsem použil schválně). Ani ve výsledkové listině není viditelný nějaký zlom, kde se mění časy skokově  a kde by šlo podle času profíky najít a identifikovat.

Opravdové řešení ?

Není.

Prohlášení:

Opravdu neželím, že jsem skončil tam, kde jsem skončil. Je mi to jedno. Spíš je mi léto jiných fitnesáků, pro které by byla medaile ohromnou motivací  a třebas by to přilákalo k závodům více lidí.

Třebas naposledy v halovém mistrovství republiky jeli ne-profi asi tři lidé.

Chybí terény i „škola“ pro in-line bruslaře
Fórum čtenářů výběr z dopisů, kráceno

V pátečním vydání MF DNES mě zaujal článek s názvem Nové riziko na silnicích: bruslař v protisměru. Diskuse na téma, zda je bruslař chodec (tak jak nyní stanoví zákon), nebo zda by se měl chovat jako cyklista, trochu připomíná debatu o tom, zda první byla slepice nebo vejce. V případě bruslí je tím hlavním problémem fakt, že není k dispozici dostatek terénů, kde by se tento sport dal bezpečně provozovat. Tím neříkám, že je nutné stavět specializované stezky pro in-line. Říkám tím, že je potřeba při výstavbě současných cyklostezek a chodníků brát v potaz i požadavky na parametry těchto staveb z pohledu provozování in-line bruslení. Současná národní strategie rozvoje cyklodopravy v sobě totiž vůbec nemá zakomponovanou část, která by na in-line bruslení pamatovala a přitom se jedná o sporty, které jsou si použitým terénem velice blízké. Současně s tím je třeba intenzivně pracovat na zvyšování schopností bruslařů svoje „stroje“ ovládat. Ostatní účastníci silničního provozu mají totiž celkem propracovaný postup, jak se účastníkem stanou (auta – autoškoly, cyklisti – výuka dopravní výchovy na školách). Bruslaři z toho tak trochu vypadávají.

Víťa Žalud

S Víťou obvykle souhlasím. A i s většinou jeho příspěvku se dá jen souhlasit.

Naco stavět specializované inline stezky, když stačí myslet u tvorby stávajících chodníků/cyklostezek ?

Ale:

Horší je část intezivně pracovat na zvyšování schopností. Vidím tam cestu pro různé školy a školení (pochopitelně s akreditací ministerstva), stezky “bez průkazu vydaného XY vjezd zakázán”, zákonnou regulaci a s tím plynoucí omezení bruslení – tam, kde to není dovoleno se bruslení zakáže a hotovo. Konec streetu či využívání bruslí jako dopravního prostředku, začátek represí ze strany Policie. A myslím, že všichni máme představu, jak v ČR podobné věci (ne)fungují a jediné, co pak spolehlivě funguje je ten tunel.

V extrémní situaci vydávání “řidičáků” a bodového systému pro bruslaře.

Protože spoléhat na zdravý rozum a v zákoně formulovat (třeba) bruslař může využívat chodníky kde jsou, cyklostezky a poi silnici může jezdit vpravo. Zároveň nesmí nikoho ohrozit a doufat, že to bude fungovat je naivní.

Ale zpět na začátek.

Proř by vlastně měli bruslaři mít speciální kategorii ? Vlastní pravidla ? Jsou chodci. A hotovo. Tím pro ně platí dost a dost pravidel  i povinností. To, že je nedodržují ani oni, ani okolí je pak další věc. Proč by měli mít zrovna bruslaři vlastní pravidla ? A co sáňkaři ? Nebo oštěpáři ?

Nebylo by lepší než vymýšlet do džungle právního řádu další pravidla vymáhat dodržování těch současných ?

Asi nebylo.  Bez biče a policajta za rohem prostě asi nic fungovat nebude.

Přečtěte si, jak se těch třicet bruslařů organizuje v padesáti svazech. :) Dobrá, možná trochu přeháním… via inlajn.cz