v parku se cvičí skvěle. Jen škoda, že vzhledem k pozdějšímu času a volnému pátku, se cvičiště zvolna promněňovalo v dětské hřiště. Bylo to tak tak na hraně, ale nechci vidět, jak to tam bude vypadat odpoledne.
Běžecké škola Prahy 4 mě zaujala. Ani ne tak hromadné pobíhání, ale možnost, že mi někdo povolaný řekne, co při běhu dělám špatně (či bych mohl dělat lépe), běžecká abeceda naživo…
Láká mě to, láká. A mám to za rohem a v případě nespokojenosti jsem do Krčáku chtěl jít běhat už před nějakou dobou. A traily z kola by byla radost běžet. Některé.
Nu, před Velikonocemi jsme nestihli poslat pohledy Českou poštou (tedy – my bysme je poslat stihli, ale pošta by je nedoručila), takže kolo a výlet po Praze. Rozvezeno vše, najeto průměrných 40 km.
Jinak včera a ráno byl v plánu běh či venkovní posilovna, ale lilo jak z konve. No, taky výmluva
na kole sice jen 20, ale Krčákem a převážně do kopce – na Hrádek a tak. Protože bylo po dešti a jako downhill by to klouzalo, tak raději kardio při stoupání.
A co ten večení relax ?
Mizerné počasí. Původně plánovaná brusle ne (pršelo), pak alepoň běh (lilo) a na kettlebell už bylo moc pozdě (a nechtělo se mi).
Hromada výmluv.
Když už, tak už – večer do parku. Jen dvě kola s během a docela mi to po dnešku stačilo.
Po běhu vzít kolo, běhací boty narvat do malého cykobaťůžku a zpět. Prvních pár metrů mě převědčilo, že pojedu hodně krátkou variantu. Skoro tu samou, jen o něco rychleji.
Jo, a stále jsem nevymněnil přední brzdové destičky. Nato, že se zítra chystám do Krčáku…
Dopoledne jsem si běžel pro kolo – ano, z Pankráce do Bubenče. Buď MHD, nebo poklusem. Takže poklusem.
Vybral jsem prakticky nejkratší trasu – z Kafčích hor po schodech (hele, koleno není 100%, tak ho nebudu trápit kopcem dolů) a po nábřeží na Kampu a CHotkovy sady nahoru.
Bežel jsem hóódně pohodově, tudíž jsem naplnil logo blogu: Proletět zlehka desítku za 28 minut umí kdejaký Keňan, ale máknout si na ní přes hodinu, to už chce pořádný výkon a charakter! A ještě jsem pár minut k tomu přidal. Ale zase vzhledem k zdravotnímu stavu jsem spíš příjemně překvapen, že jsem to vůbec dal.
Nábřeží dnes nebyla nekonečná planina a docela to ubíhalo. Skoro bych řekl víc, než pak rozmanitá Kampa.
Boty dobré, svaly taky, koleno drží, achilovka se ozvala krátce – dobré to bylo.
Když už nic jiného, dopřál jsem si nové boty. Adidasy.
První dojmy ?
Měkoučká bačkůrka, možná až moc. První kroky byly, jako bych běžel v molitanu nebo blátě. Plus není žádný trest v podobě bolavých nohou pži došlapu přes patu.
Po pár kilometrech jsem si zvykl – a navíc jsem stejně běžel hlavně po trávě. Aneb jak zkombinovat ne 100% koleno a běhání.
Dal jsem si lehoučkou pětku a jak koleno, tak kotník nebolí – takže cíl splněn: asi běhat půjde.
Časy byly příšerné, to je snad jasné.
jasně, třešeň to není, bůhví, co je to za ořešák, ale prostředí je to luxusní :) No jo, byl jsem cvičit.
Nejsem nadšenec do různých challenges, ale mm jednu soukromou: dalších třicet dni:
srovnat stravovaní
A uvidíme dvě věci
3…2…1..Start!