TiK

V minulosti to bylo bez zábran, chápeš? Bylo to bez starostí a všechno bylo jako první jízda. Tam, kam jsi jel, tam nikdy nejel nikdo jinej

Jedna bleskurychlá na Letné

Domů jsem přišel skoro v osm s nezměrnou touhou se jít fyzicky zničit.

Bleskurychle jsem na sebe naházel hadry na brusle a jel se protáhnout na Letnou. Od Zvičiny to tam je jak po rovině…

A na Letné ? Souly, souly, souly. Na rychlost, na styl. Nic složitého, jen se vozit.

Pak ale přišli jezdci, kteří dodneška jezdí agressiv a je to na nich sakra vidět. Připadal jsem se jako začátečník. A záviděl, že mají tolik času, aby jejich ježdění vypadalo tak, jak vypadá.

Dívalo se na to moc pěkně – tolik energie a triků v plné rychlosti…

Ještě že jsem měl výmluvu, že to tam točím už hodinu v kuse a pomalu se stmívá.

Stejně budu muset s bruslením trochu zabrat – třeba se ještě podaří, aby to k něčemu vypadalo.

Jak tohle dopadne ?

Odpoledne (spíš v podvečer) jsem se byl protáhnout na bruslích. (No, pravda, jel jsem za V. do hospůdky, ale to je jedno :).

Půjčovna byla zavřená (cedule do šesti), hospoda vedle pár minut před zavíračkou pro nedostatek hostů. Bylo kolem půl sedmé. Ne že bych se při tomhle počasí divil.

1005132330s

Vrátil jsem se na Stalina a po pár grindech jsem si hrál s 360kou ze tří schodů. Normálně, switch, fakie… A pak jsem jako McGyver z proutí postavil malou konstrukci, přes kterou jsem to točil.

Problémy byly dva: psychika a rozmoklé spáry mezi dlaždicemi. První mě brzdilo, druhé se mnou párkrát prásklo o zem.

Nakonec jsem se dostal na výšku jednoho metru – tedy pod schody. Takže odraz kolem 60cm nahoru, dopad z metru. Pár 360 dopadlo strašně: dopad na jednu nohu, přetočení… děs a hrůza. Nakonec jsem si chtěl skočit jen tak přes pár dlažek na zemi, na výšku tak s bídou dvacet centimetrů.

Křup.

Něco ve stehenním svalu.

Hm, to nic.

Znova.

KŘUP.

Bolest.

Nadávám si do blbců, protože víkend bude pěkně našlapaný a zranění je to poslední, co potřebuju. Tak nějak divně to bolí uvnitř svalu, tuhle bolest neznám. “Ahoj, já jsem tu nová, budeme kamarádi ?”. Ne. Odjíždím na zdravotní pivo a pak zvolna domů.

Tyhle nezaviněné (=nedělal jsem nic mimořádného, abych si natloukl) beru vždy jako ohromnou zradu mého těla, které jinak funguje, jak má (klep, klep). A ještě horší jsou návraty – nevím, ve které chvíli mi část těla vypoví poslušnost a z nějaké nevinné situace půjdu k zemi.

Sakra.

Doma masáž, vana s horkou vodou.

Zatím to jde.

Uvidím, s čím se zítra vzbudím.

Půl hodiny

na Koněvovi – dá se to počítat jako bruslení ? Těžko…

Půjčovna a věci kolem

Víkend trávím v půjčovně. Nuda, nuda, šeď, šeď. I když – až taková nuda to nebyla

A po “práci” jsem si dal malou projížďku – Z letné dolů, přes centrum, Karlák na Anděla. Tramvají do Řep a z nich přes Vypich, Ladronku a Strahov domů.

A ani tam se nic mimořádného nestalo.

Jediné zajímavé bylo večer na buddyway zkontrolovat, kudy že jsem to jel a jak rychle. A ani tam nic mimořádného. První část 8km, průměr 15 a maximálka 38km/h, druhá 12km, průměr 19, maximálka 44km/h.

Co do rychlosti tyhle kopce docela zklamaly. Bude to chtít něco většího. Za mým maximálním rekordem zaostávám skoro o polovinu…

Boleslaví na bruslích. Naposledy ?

Po loňské (předloňské) účasti na bruslení Mladou Boleslaví mi tahle pro změnu utekla. Ale zřejmě to bylo moc zajímavé.

Petr Manďák zřejmě spoléhal na ústní dohody či dobrou vůli – a ono to tentokrát neprošlo.

Každý rok se do pomoci organizace „bruslení Boleslaví“ zapojovala Městská policie a většinou se to obešlo bez hromady zbytečných povolení. Letos však politici a úředníci nečekaně otočili a začali vyžadovat desítky různých povolení.

Jinak více zde a zde.

 thn-brusleni-hlavni-fotka_web brusleni_web

Buddyway.com

Takže GPSku mám, co takhle nějaké komfortní zpracování dat ? Ideálně se zaměřením na sport ? Celková vzdálenost, rychlost, průměr, maximální rychlost… víc ani nechci, ani nepotřebuju.

Na radu jsem zkusil Nokia Sport Tracker – ale ten na mém telefonu N73 odmítl startovat. S java aplikacemi nemám na Symbianu dobré zkušenosti. Takže něco nativního.

Spíše klady

Čirou náhodou jsem našel Buddyway. Vidím nahrání pozice a upload na server. Víc vcelku nic. Žeby ?

Hledání stránek, registrace a  upload dat přímo z mobilu. A hele – je to tam.

bdy1

Rozhodně oceňuji, že z dat to vytvoří mapu jak cesty, tak rychlosti a převýšení. Všechno přehledně. Zobrazení průměrné rychlosti a celkové vzdálenosti je standard. Ale třešnička na dortu – zobrazení maximální rychlost i s místem, kde ji bylo dosaženo. A druhá třešeň – pokud se dále motám na stejném místě, je to prohlášeno za odpočinek a trasa se tam nevykreslí. Nicméně při exportu do google earth je tam pojíždění po Letné kompletně.

bdy2

Mapy jsou primárně privátní, ale lze je i publikovat. Plus tuna nějakých zbytečných sociálních funkcí – to není zrovna můj kůň, takže nic. Nějak tam jdou i přiřazovat fotky k místům, ale to už je jedno.

Tak nějak mezi

Trochu mě děsily timeouty mezi mobilem a gpskou, ale obavy se ukázaly jako liché – po pár vteřinách se zařízení našla a mapa jela dál. Dokonce spojení přežilo i telefonní hovor, který třeba Locify dokázal spolehlivě dostat do kolen.

Občas asi bude nutné se podívat, jestli všechno funguje jak má. Což je nepohodlné. Kdyby aplikace uměla zapípat ve chvíli, kdy nemá signál z gps, nebylo by to špatné.

Na webu jsou i výlety publikované ostatními – dají se najít ty z okolí, i když úplně praktické a použitelné to není.

Spíše zápory

Je to zámořská aplikace – a nikdo netuší, kdy to provozovatele přestane bavit. Data jsou primárně někde na jeho serverech.

A druhé – musím vypínat gpsku dříve – přece jen zjistit, kde bydlím, je příliš jednoduché. Pravda, není to nic složitého ani tak, ale zase to nikomu nechci ulehčovat. Aspoň si tu adresu může napsat do vyhledávače…

Závěr

Na delší hodnocení je poměrně brzy – ale na první pohled a použití se mi buddyway moc líbí. Subjetivně poskytuje pro mě to, co potřebuji a neotravuje ničím jiným. Což neznamená, že musí vyhovovat každému.

Ale věřím, že pokud už svůj pohyb chcete zaznamenávat, buddyway za pokus stojí.

PS. Ta padesátka ve Stromovce byla ve chvíli, kdy už jsem viděl, že přede mnou na silnici trénuje stádo roztleskávaček. Takže tahle rychlost není v žádném případě definitivní na tomhle kopci  :)

Kdo první ?

Rekonstrukce Hradčanské přináší další výzvu pro kolečkáře –designově řešené vstupy do metra. Zatím je to uprostřed stavby, ale už dopředu můžeme vymýšlet, co za triky bude možné zajet.

2010-04-27_14-00-22_270420101812

Jasmínové květy ?

       Nejen bruslením živ je člověk. Tedy – hlavně. Ale k bruslení potřebuje něco poslouchat. Ne, nikoliv maminku či příslušníky Pomáhat a chránit, ale hudbu.

A protože jsem byl vždycky tak trochu diskofil, bude to tuc-tuc. Přehrabával jsem sbírku mp3 a kromě starých a provařených hitů typu 2Unlimited jsem našel i Blumchen. Neboli Jasmin Wagner. Eurodance kolem let 2004 jak vyšitý. Kdo tenkrát neznal Ich bin wieder hier, Herz an Herz, Kleiner Satellit nebo Du und Ich. Nic moc náročného, ale nejeden street při tom utekl jako voda. A v neposlední řadě se na ni moc pěkně koukalo :)

 

B0000245M8 blumchen-verliebtBlumchen - The Best Of Video

Ne, slabost pro zelené oči mi nevyčítejte.

Takže se tak probírám mp3kama a říkám si – copak asi dělá dnes. Gúgl, wiki…a je to větší šok než u Angeliky.

Raději si ji budu pomatovat jako jako zamlada. Protože takhle fotka opravdu lichotivá není. A pár jejích písniček má dodnes v telefonu stabilní místo pro bruslení…

Čeho je moc

to je daleko.

Dneska jsem to trochu (dost) přehnal.

Kladenská

Jako první jsem se jel projet původně na poštu. Nějak se to ale změnilo na Evropskou a o chvíli později se to změnilo na Kladenskou. Gpska běžela, ale jak se ukázalo, rychlost si musím znovu spočítat jen jako průměrnou a maximální rychlost to neukládá. Hmmmmm.

Jelo se dobře, zima hnala dopředu. Jen škoad na Bořislavce velkého provozu – musel jsem uhnout a jet zadem…

Stromovka

Jen jsem se chtěl podívat, jak je na tom půjčovna inline bruslí ve Stromovce. Blbě. A nechtělo se mi to hned otočit, takže jsem zvolil nejkratší cestu kolem Stromovky zpět na Letnou. Což tedy úplně nevyšlo a objel jsem to přes centrum.

Bráník

A zpět. Kde se vzalo, tu se vzalo byl jsem v Bráníku. Tentokrát jsem jednu cestu jel tramvaji (ano, fuj, hamba), ale zpět už na bruslích. A měl jsem toho tak akorát. Až úplně dost.

Za zazněmanání stojí snad jen kostka betonu (2x2x2) umístěná v cyklostezce pod Vyšehradem. Jinak vcelku obyčejný street.

Dojel jsem to tak nějak a byl jsem moc rád, že jsem doma.

A co ukázaly první větší jízdy s Gps ? Poloha občas uletí a já mám průměr městem kolem 15km/h. S tím, že tam jsou čekání, kopce, občerstvení a smskování. To docela jde…

Gde P.. Su ?

ImgW GPS…hračka. Ne, nebudu kačerem a honit se za přeludy. Spíš mě to těch letech začalo zajímat, jak dlouhé jsou mé pražské oblíbené trasy a jak rychle jezdím.

A protože můj telefon nepodporuje GPS  (a neustále mu hrozí ošklivý a krutý konec (ať již jezdím na bruslích nebo čtu maily ve vaně)), vyhrála to externí Nokia LD-4W.

A jak to vypadá po prvních dvou dnech používání ? Gps modul je výborný – fix mezi 10-40s, spárování bez problémů, signál bere i v kapse u kalhot.

Horší je to s druhou částí – telefonem. Google maps  nezobrazuje polovinu informací, co mě zajímají a jinak asi nejlepší Locify je úúúúkrruuuutněěěě pomalý. Přestože splňuje to, co potřebuji. Takže hledám dál. Ideálně něco pro Symbian a ne javaparodie.

Nejhorší je, když ale někdo zavolá. Většinou se rozpadne Bluetooth spojení a je potřeba restartovat mobil (restart gpsky nepomůže).

Praxe

Stačí vyjít ven, před domem pustit gps i telefon, spárovat, počat na fix – a šup s obojím do kapsy a jede se. Občas se podívat, kolik to jede. A to je celé.

Překvapilo mě několik mini-kopců v okolí, kdy gpska ukázala rychlost přes 60km/h. Jinak jsou rychlosti vcelku očekávatelné – transportní rychlost průměr kolem 20km/h ve městě, maximálka kolem 40km/h.

Ale to mě samozřejmě ještě čekají Strahovy, Zličín a vůbec samé příjemné věci. Samozřejmě na otestovní Gps :)

Ne, opravdu se nechci honit za výkony “dnes o pět vteřin rychleji” či skrytými poklady. Ale chci své město poznat i řečí čísel. A vlastně i sebe.