TiK

V minulosti to bylo bez zábran, chápeš? Bylo to bez starostí a všechno bylo jako první jízda. Tam, kam jsi jel, tam nikdy nejel nikdo jinej

Malý okruh

Z Letné (na slalomu nikdo) přes Stromovku. Pod kopcem jsem potkal P, který se zrovna plahočil nahoru. Já plnou rychlostí dolů. O moc lepší. Pak trocha ježdění na mini-railu u Výstaviště. Jen pár soulů a tak. Jen se povozit. Pak přes Holešovice, Palmovku, Masaryčku a národní na Smíchov.

Netušil bych, jak složité je na Smíchově najít večerku a koupit minerálku. Ale nakonec se podařilo.

Tramvají do Řep a dál už přes Vypich a Ladronku.

Sjezd ze Strahova se vydařil. Kola a ložiska se dostala do optimálního výkonu a tak to byl moooc fofr. Jen na Dlabačově byl dojezd proti slunci – moc jsem neviděl, ale na to, abych se nezabil to stačilo.

Dál tradičně kolem Hradu zpět na Letnou.

Trocha posezení s místními bruslaři opilci. Tentokrát se mohutně filozofovalo na téma jidiš, latina, hebrejština – prostě hospodská diskuze, že by jeden blil i na střízlivo.

Pak jsem se ještě povozil na zídkách na Letné – a to jsem přehnal. Cestou domů totální nedostatek jídla/cukru. Slušný absťák, třesoucí se ruce a tak. Do nejbližších potravin jsem dojel “na krev”. Dvě sušenky to lehce spravily a večeře v KFC to upravila do velmi příjemné podoby. Na druhou stranu se mi zase jelo špatně, protože jsem byl přejedený.

Dnes to nebylo daleko, ale jel jsem rychle – takže snad zítra bude lépe.

Inside

Ano, po mnoha letech jsem se začal učit nový trik – inside. Resp. inside miszou už jsem jakž-takž uměl, ale normálně popředu nic.

Největší blog byl mozek – když jsem se odhodlal na normální letenskou lavičku, šlo to vcelku dobře. Ale než jsem se přesvědčil…

Výsledek mne vcelku potěšil. Teď ho jen pilovat a pilovat. Na nějakou větší zídku to zatím není a moc daleko v něm také neodjedu.

A to vůbec nemluvím o tom, že nevím kam s druhou nohou (zkoušel jsem ji tam složit do porn star a není to zcela nereálné)

Už mě nebaví psát o dešti

ale ono to snad už jinak nejde.

Vyrazil jsem na Letnou. Nikde nikdo – což je při všeobecné lenosti letenských bruslařů vcelku normální. Stavil jsem se za R, který v půjčovně zoufale čekal na jakéhokoliv zákazníka. A mezi tím mi vysvětlil, že podle posledních matematických vzorů potřebuje kolo o pět centimetrů kratší a kliky o pět milimetrů delší. Nebo tak něco. Cokoliv.

Chtěl jsem aspoň drobnou změnu: přes Štvanici na Masaryčku a tramvají směr Želivského.

Tam jsou dlouhé intervaly semaforů – takže není problém stihnout dojet kolem hřbitovů až k odbočce na Strašnickou výrazně rychleji než auta či tramvaj. Kvalitní asfalt, super kola, moc pěkný fofr.

Bohužel tramvaj také odbočovala, takže směr chodník, kde rychlost výrazně klesla.

A pak už je to stereotypní – mraky, bouřka, mokro. Ale pro změnu jsem zapadl včas do tramvaje a dojel zpět na Letnou –takže největší déšť jsem proseděl v Mhd. A díval se/filmoval z okna.

2009-07-09_19-52-52_09072009695  2009-07-09_19-56-24_09072009697

Když jsem vystoupil u Hradu, počasí se uklidnilo. Sluníčko a tak podobně. Sice mokro, ale rychlo to schlo – takže zpět na Letnou. Aspoň na chvíli.

Slunce svítilo Letné usychala. Pár grindů po mokrých hranách, sem tam nějaký pád po mokrém mramoru – ale celkově dobré.

Smůla

cr3suy56

Málo, málo všeho

s takovou se do Bráníka nedostanu. Pořád to vypadá na déšť.

Aspoň pár grindů na Letné a pro dnešní den zábavnější zdrbnutí všech okolních bruslařů s A. Snad bych se měl méně zajímat o bruslení a více o lidi kolem – tolik počátků i konců vztahů, které prošly kolem mě, zatímco jsem se proháněl na bruslích…

Voda a rychlost

Konečně nepršelo a konečně se dalo jezdit. Jako součást testování koleček jsem projel Stromovku a oblíbenou trasu přes Holešovice.

Ve Stromovce se objevil jen jeden bezmozek, který se před náhlu změnou směru/rychlosti nepodívá dozadu. Stane se. Kola jedou ďábelsky (viz dále) a na kvalitním povrchu jsou opravdu rychlá. Rychlá, ale pořád se s nimi neho sžít – ten pocit jízdy “na hraně” pořád ne a ne najít. Jistota, že tuhle zatáčku projedu bez toho, že by se kola utrhla do smyku není.

Projel jsem přes Trojskou lávku a zatočil pod ní. Kdybych se podíval, všiml bych si vody dříve – takhle jsem ji profrčel k překvapení jak mému, tak okolojdoucích. Ale po nedávné koupeli je to sranda.

2009-07-02_17-11-36_02072009642 2009-07-02_17-13-14_02072009644

U kanálu jsem fotil: vody je dost a dost.

2009-07-02_17-19-02_02072009652 2009-07-02_17-14-20_02072009645 2009-07-02_17-16-34_02072009648

Přes Holešovice a tramvají zpět na Letnou. Konzultace a pak jsem se chtěl flákat po lavičkách a po jednom railu, který mě už nějakou dobu přitahuje, ale fronta skejťáků před ním je otravná.

Nakonec se objevil J,  s kterým jsem sice byl původně dohodnut, ale pak jsme to pro skoro-déšť zrušili. Začali jsme jezdit kola po Letné. A pak ten vůl dostal nápad, že na rovném úseku (cca 700 metrů) budeme závodit.

Mě to trochu kazil grind plate, který při maximálním záběru drhnul o zem – brzdil a podkluzoval. Takže většinu času jsem tempo držel tak na 90 procent, ale dál to nešlo. Při maxinální rychlosti už to není ani tak o skluzu jako o běhu odrazu vzad – a když jedna brusle podkluzuje, tak se to nedá.

Konec okecávání – prohrál jsem.

Voda, voda, voda

Po včerejší průtrži mračen to bylo složitější. Brusle sice na sluníčky uschly, ale domů jsem zmizel při prvním náznaku bouřky. Která přišla tradičně v šest večer.

Na Letné bylo zajímavých pár jezer. Kromě nich už nic – nikdo nepřišel zmoknout…

2009-07-01_17-03-38_01072009627-001  2009-07-01_17-07-08_01072009629

Blading when you get older

via http://www.rollernews.com/blading-when-you-get-older_9693.html

I am not going to lie, this shit gets harder, both physically and mentally, as you get older.

I remember when I first started rolling I could take a slam like it was nothing and just keep on going. No morning after pain, no muscle pulls, and no stretching or Advil needed.

Fast forward almost a decade later, and it isn’t like that anymore. I am a bag of shit. My knees are bad, my legs are all scarred up and have nerve damage, and I am questioning my ability to reproduce from the numerous times I racked myself (which is good in some situations).

As I continue to grow older and rollerblade I have learned one valuable lesson, I can’t treat my body like it is still fifteen. […]

The physical pain and the mental second guessing isn’t as much as a problem as the responsibilities that come with being older and trying to rollerblade. […]

Sure it gets harder to blade as you get older, but it doesn’t mean you quit, you just learn to adapt. […]

http://canadianroll.wordpress.com/2009/06/30/thanks-for-quitting-asshole-just-more-rolling-for-me/

About Rollerblading: Trailer Two

http://www.rollernews.com/about-rollerblading-trailer-two_9589.html

Potopáááá

Nová kola od R chtěla vyzkoušet. Vyštrachal jsem stará, ale ještě funkční ložiska a smontoval to dohromady. Pěkně všechno ladí do červena.

Na Letné jsem pokecal, podíval se na překážky, co zůstaly po závodech o víkendu (dva raily), nechal se od kolegů ukonejšit, že pršet nebude a vyrazil směr Zbraslav. Nová kola (80mm/85A) jela na kvalitním povrchu ďábelsky, z kopce to bylo slabší – neznal jsem je a jízda na hranici “než se v zatáčce utrhnou” nepřipadala v úvahu. Takže o něco pomaleji.

Dojel jsem na Karlák když se objevila bouřka. Megabouřka. Otočil jsem to a odjel směr Národní. Tam jsem skočil do tramvaje a dojel jsem až na Malostrankou, kde se rozpoutalo peklo. Neprostupná stěna vody a během pár minut byla silnice kompletně zatopena vodou. Tramvají jsem dojel na vozovnu Střešovice a tam se schoval na stanici.

Stále lilo a lilo a voda stoupala. Promočení tramvajáci hledali výhybky, tramvaje stály a auta celkově zvyšovala chaos. No co, tohle není každá den a tak jsem z relativního sucha stanice vyrazil do deště.

Okamžitě jsem byl mokrý skrz na skrz, ale co. A fičel jsem řekou vody dolů na Evropskou. Výška vody byla místy až přes nárt brusle – a to byl jen proud vody na silnici – žádné louže. Ze začátku jsem nejel moc rychle, ale pak jsem to vzdal a pustil to rovnou.

30062009624  30062009626

Drsná chvíle přišla nad Diplomatem – nějaký blbec tam předjížděl v nepřehledném úseku kolonu aut a tak najednou v protisměru transit plnou rychlostí proti mě. Já to strhl na střed, on ke straně a nějakou náhodou nedošlo k čelnímu střetu já vs. auto. To že mě ohodil vodou byla maličkost. Po pár vteřinách když mi to došlo, jsem vyplavil něco adrenalinu. A zbytek si fakt užil – slajdy, skoky přes/do louží, radost z jízdy… radost, že jsem přežil. Huh, nic moc.

Pak už jsem se doplácal domů, z bruslí vylil vodu, oblečení naházel do pračky a konec. Zítra zkontroluji ložiska, ale předpokládám, že budou kompletně na odpis.

A to je pro dnešek vše.

Stránka 19 z 21« První101718192021